Nacházíme se v době, kdy postupně objevujeme nový, vědomý přístup k výchově našich dětí. Mým záměrem není rodičům radit, hodnotit je ani určovat „správnou cestu“.

Mým přáním je rodiče podpořit v tom, aby znovu našli důvěru sami v sebe, ve svou intuici a v tichý hlas srdce, který je při výchově dětí tím nejdůležitějším průvodcem.

Rodičovství je dnes navíc výrazně ovlivněno technologiemi a sociálními sítěmi. Na rodiče tím vzniká ještě větší tlak, udržet blízký vztah s dítětem a zároveň ho chránit před vlivy, které mohou jeho vývoj nepříznivě ovlivňovat.

O výchově a rodičovství se dnes hodně hovoří, přichází mnoho názorů, doporučení i vzájemně protichůdných informací.
Každý rodič však vychovává své dítě na základě vlastních zkušeností z dětství, dospívání i dospělosti, podle svých hodnot, přesvědčení a životních příběhů.
Tyto příběhy jsou natolik jedinečné, že je nelze porovnávat ani hodnotit.
V mém pojetí výchovy srdcem je tím nejdůležitějším vnitřní jistota, klid, sebeláska a pohoda rodiče.

To, jak rodič prožívá sám sebe a jak na sebe nahlíží, se přirozeně odráží ve vztahu k dítěti. Teprve rodič, který je v kontaktu sám se sebou, může své dítě s láskou, klidem a vlídností provázet na cestě k samostatnosti.

Vztah k našemu dítěti je odrazem vztahu, který máme sami k sobě.